sobota 20. ledna 2018

Restlist na zimu 2018

Taky máte v zimě celkem hodně času na všechno?

Já díky tomu přes tři zimní měsíce většinou přečtu tolik, co nezvládnu ani od dubna do září, ale taky se celkem dost flákám. Připadám si jako medvěd, který je v nějakém zvláštním zimním spánku, kdy sice totálně neodpadnu, ale spím o hodně víc hodin a celkově víc odpočívám. A tak jsem se rozhodla s tím něco udělat. Co se třeba vrhnout na různé povinnosti, na které je furt času dost, až se na ně skoro zapomene? Nic moc pozitivního to sice není, ale aspoň tím bude potěšeno jedno z mých vnitřních já, které se vždycky těší na to, až si ze seznamu odškrtne další splněný bod!


Po vzoru z předloňského léta jsem se proto rozhodla udělat si i zimní Restlist. Tentokrát se všechny body týkají úklidu, protože světe div se, ale podařilo se mi najet na režim, kdy další z povinností plním průběžně a už se mi nehromadí. Nechápu, jak se mi to povedlo, ale je to tak. Ještě to není úplně ideální, ale mnohem lepší než dřív. Jenom do toho blbýho úklidu se mi prostě furt nějak nechce. Tak snad časem .... :D Do té doby si asi budu muset dělat pravidelné restlisty.

A na co, že se to letošní zimu chystám?

1. Přerovnat špajz
Na tenhle bod se chystám už ani nevím jak dlouho. Začala jsem celkem úspěšně přesypáním některých potravin do sklenic, ale už jsem se nedostala k tomu, abych vyházela nepotřebný bordel a nějak celou tu místnost přerovnala a dala jí řád. Tak snad se k tomu dostanu letos a většinu stihla právě v zimě.

Igelitky se mi daří celkem slušně likvidovat, ale i tak jich máme stále na dvě velké tašky :/



Krabice všude!

2. Odmýt sklenice a připravit je na vymalování
Tohle je otázka asi tak jednoho odpoledne a já co? Já radši kolem toho skla chodím a dělám, že ho nevidím :D Skvělé řešení, co?


3. Vytřídit ledničku - vyházet staré pomazánky, kečupy, omáčky, zavařeniny atd.
Místo v lednici ubývá a sklenic s nedojedenými zbytky přibývá. Jedná se o různé zavařeniny, marmelády a přísady, kterých je už jenom na dně a samozřejmě už je nikdo jíst nebude. Zbytečně to zabírá místo, takže je nejvyšší čas s tím něco udělat.



4. Uklidit a vytřít balkon
Tohle, co vidíte na fotkách, už je jen zlomek toho bordelu, co tam dřív býval. Postupně se ho snažím odklízet a na konci zimy bych měla ráda vytřeno a zklikvidovanou tu plastovou lavici. Chceme tam dát nějakou jinou, ale to si necháme asi až na léto.

Ředidlo na balkoně? Proč ne žejo...


5. Splnit seznam s menšími úkoly
Na lednici mám takovýhle krásný seznam s povinnostma, na který bych se v nejbližší době ráda vrhla. Zatnu zuby a půjdu na to!


Tak tohle je moje velká pětka. Nejhorší na tom všem je, že jsem chtěla začít už dneska, ale vidíte, jak venku svítí sluníčko? Tak asi začnu až zítra no :D Však ten bordel do jara neuteče!

Krásnou lednovou a pořádně zimní sobotu vám přeju.

Váš Andreják

úterý 16. ledna 2018

🖋 Nejkrásnější dárek - dřevěné pero 🖋

O letošních vtipných Vánocích jsem vám už psala. O tom, jak jsme si nezávisle na sobě nadělili v rodině celkem tři dřevěná pera taky. A dneska bych vám dvě z nich ráda ukázala - moje a Kubovo. Je to totiž něco tak unikátního a krásného, že by byla škoda si to nechat jenom pro sebe. Tak trochu doufám, že tu mám nějaké milovníky psaní rukou, kteří tento článek ocení a jestli ne, tak snad k psaní rukou aspoň někoho nalákám. V dnešní době to totiž není moc obvyklé - málokdo si píše deník, málokdo posílá pohledy a dopisy, málokdo si dokonce i diář nebo seznam na nákup píše v ruce. Přitom je to taková škoda!

🖋 Tak se pohodlně usaďte a pojďte se se mnou pokochat tou nádherou...



🖋 Ačkoliv se může zdát, že tento článek je sponzorovaný, bohužel tomu tak není. Práce Michala Čiliaka mě tak zaujala, že jsem se rozhodla o tom, co ho živí, napsat sama od sebe. Popravdě mě totiž nezaujaly jen Michalovy výrobky, ale také způsob, jak se k jejich výrobě dostal a celá jeho pracovní filozofie. Michal se rozhodl udělat něco, co by měla i většina z nás. Odejít ze zaměstnání, které nás nenaplňuje, a věnovat se něčemu, co má smysl. V tomto případě práci se dřevem, resp. ruční výrobě unikátních dřevěných per.



🖋 A v jeho případě to rozhodně nebyl krok vedle. Nebudu zastírat, že mu opravdu moc fandím a tak trochu doufám, že i díky tomuhle článku se dostane do povědomí více lidem. No řekněte sami, nejsou jeho výrobky vážně jedinečné? Já jsem dřevěné pero věnovala Kubovi, protože rád píše plnicím perem. Tátovi jsem ho chtěla dát taky, protože podepisuje denně haldy faktur, akorát nevím, jak by se tvářil na vyměňování bombiček. Naštěstí pro mě i pro něj Michal nabízí i kuličková pera. Takže pokud se trápíte s tím, co pořídit za reprezantivní dárek i třeba pro svého nadřízeného, myslím, že tohle bude celkem trefa do černého.




🖋 Jenže samotným perem tohle všechno nekončí. Na fotkách můžete vidět dřevěnou krabičku, v které pero obdržíte nebo i přímo gravírování na peru samotném. Já jsem se držela zkrátka a nechala Kubovi vygravírovat klasicky jméno, ale v podstatě se fantazii meze nekladou. Určitě by šlo udělat logo nebo v nabídce jsem viděla znamení horoskopu... Jako bonus je komunikace s Michalem, která probíhá opravdu na úrovni a bleskurychle.



🖋 A jak jsem se k tomuto peru dostala já?
Našla jsem ho pod stromečkem. Naprosto nečekaně, bez toho, aniž bych se o něm kdekoliv zmiňovala, protože jsem se bála, abych se neprokecla před Kubou nebo tátou, odhalila Michalův facebook i moje ségra a řekla si, že přesně tohle je to pravý pro mě. A nespletla se!

🖋 A kde vlastně ta pera naleznete?
Michal jede hned od začátku opravdu na vysoké úrovni, takže nejenom, že má svůj e-shop


ale také spravuje svoje fb stránky a IG účet. Výrobky jsou doplněny krásnými fotkami, referencemi, jeho příběhem a dalšími důležitými informacemi.




Ačkoliv pera působí robustním dojmem, do ruky padnou jak ulitá. Jsou váhově vyvážená, nebolí z nich zápěstí, hrot krásně propouští inkoust a klouže po papíře.
Tak co? Zamilovali jste se během četby taky do nějakého ručně vyrobeného dřevěného pera?
Dejte mi vědět, jestli mě čte vůbec někdo, kdo píše rukou :)

Krásné úterý!

Váš Andreják

PS: Tenhle článek jsem měla v plánu psát už hned v září, kdy mi pošťák přinesl balíček s perem pro Kubu, ale musela jsem se ovládnout a vydržet až do dneška :D Myslím, že bych zasloužila nějakýho pomyslnýho bobříka trpělivosti! :D


sobota 13. ledna 2018

❆ Zimní Trutnov ❆

Na cestovním wishlistu loňského roku jsem moc míst neměla. Pár (doslova) se mi jich podařilo navštívit, ale bohužel i dost jsem jich nestihla. Trutnov byl zrovna jedním z té druhé varianty. To je totiž jedno z těch měst, které bych ráda procházela v zimě s haldama sněhu a ještě takovou tou vánoční atmosférou... Ta je sice už tatam, haldy sněhu taky v nedohlednu, tak aspoň že je ta zima :D

A tak jsme s Kubou vyrazili!

Fotky od Uffa jsme si prostě nemohli nechat ujít




Dost jsme se tam vyblbli :)

❆ Zima byla doslova jak v Rusku a dokonce i trochu poletoval sníh, což trošku přiblížilo tu slavnostní atmosféru. Jinak jsme ale byli docela rádi, že hlavní bod návštěvy tohoto výletu probíhal ve vnitřních prostorech. Jeli jsme se podívat do muzea na výstavu chalup načerpat trochu inspirace na tu naší vlastní.


❆ Nejdřív jsme se ale rozhodli si Trutnov projít. Teda abych byla přesná - projít si staré náměstí a přilehlé uličky. V jedné z uliček mě hodně zaskočil "moderní" komunistický městský úřad, ale jinak přiznávám, že stará část Trutnova je hodně malebná a fotogenická. Na kafe jsme zapadli do kavárny U tří korunek a tam jsem se teda naprosto fotograficky vyřádila. Naštěstí nás kavárenských povalečů tam bylo jen pár, takže jsem mohla fotit, fotit, fotit a fotit. Ani obsluha se moc nedivila :D






Krakonošovo náměstí ve své plné kráse







U tří korunek
















❆ Na 13. hodinu jsme ale už vyrazili na zmiňovanou prohlídku muzea. Expozice chalup sice nebyla moc rozsáhlá, ale i tak jsme to nejdůležitější viděli. I tady nás bylo jen pár, takže byl čas si všechno pořádně prohlédnout a nemačkat se s davama ostatních lidí.



❆ Jsem ráda, že jsem se do Trutnova konečně podívala a určitě bych se sem ráda vypravila v létě, kdy se dá už vyrazit do přírody. Během výstavy v muzeu jsme ještě narazili na zámek ve Vrchlabí a rozhodli se, že to bude jeden z dalších našich výletních cílů. Světe div se, tam jsem totiž taky ještě nikdy nebyla (ostuda, já vim). Přitom to máme od nás z Hradce všechno celkem kousíček a snadno dostupné vlakem. Tak snad letos doženu všechny ty svoje cestovatelské východočeské resty.

Co vy? Znáte Trutnov? Byli jste tam někdy?

Dejte vědět a užijte si pořádně víkend :)

Váš Andreják
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...