sobota 29. října 2016

Jeden z mnoha krásných podzimních dní

Dneska jsem zažila jeden z těch dní, kdy si říkáte, že lepší to snad už ani být nemůže. Přitom to byl úplně obyčejný den jako každý jiný, který jsem ale strávila s Jakubem. Jenom jsme se procházeli, stavili se na výlovu rybníka, doma pak stihli i pár povinností a já z toho byla odvařená, jak kdybychom vyhráli minimálně sportku. Možná je to tou výpovědí v práci, možná je to tím podzimem nebo blížícíma se Vánocema, ať je to tak nebo tak, ráda bych vám ten skvělej den teďka ukázala.


Den jsme začali výlovem rybníka Datlík. My se podzimních výlovů účastníme celkem pravidelně a pokud milujete ryby jako my, tak rozhodně doporučuji něco takového zažít. Potkáváme tam hlavně rodiny s dětma, takže ani děti nejsou překážkou. Doporučuji si ale obalit nervy předem, jelikož se na výlovy vydávají opravdu kvanta lidí, kteří pak jsou schopný řvát jeden přes druhého, že nechtěj kapra, ale pstruha, i když jim bylo řečeno, že pstruh už fakt není :D. No je to fakt zážitek se vším všudy. Domů jsme si nakonec odnesli 3kilového macka, čímž bylo postaráno o večeři a mně tentokrát ani nevadilo ho obalovat :D







já už chci rybu! :D

Velice kůl stoleček :D





vyrazili jsme v těžkých botách

a šlapem si to na Novej :)

Z Datlíka jsme došli pěšky na Nový Hradec, kde jsme šli zapálit svíčku na hrob mému dědovi. Přece jenom dušičky se blížej, tak taky nezapomeňte na své blízké. Dlouho jsme se tu ale nezdrželi a ještě než jsme jeli domů hrabat listí a svlíkat kapra z kůže, tak jsme využili celkem pěkného počasí k nafocení nějakých podzimních fotek na památku :)

Z Nového Hradce je úžasný výhled na celé město

Tady jsem jako malá sáňkovala




Běžíííím :D











Ještě teďka, když si ty fotky prohlížím, se u toho musím culit. Z těch fotek na mě sálá taková energie, jakou jsem už dlouho necítila a opravdu upřímně jsem si ten den užila. Doporučuji všem jako lék proti popdzimním chmurům. Prostě se o víkendu sbalte a vyražte ven do přírody!

Krásný zbytek víkendu.

Váš Andreják

pátek 28. října 2016

5 filmů, které mám ráda III.

Podzim je plně rozjetý, pro plno lidí je venku počasí na draka (doslova) a právě pro vás, komu se nechce moc ven, mám dneska opět tipy na nějaké filmy. Vím, že by se asi pro dnešní den hodilo trochu svátečnější téma, ale také vím, že plno lidí tráví tyhle svátky u televize, takže to holt dneska vyhrál konzum :D. Tentokrát je to už třetí vydání a na má minulá doporučení se můžete podívat tady a tady. Přemýšlela jsem, o jakých filmech bych vám mohla napsat a napadlo mě, že jsem se vlastně ještě nezmínila o tom, co vzniklo u nás v ČR (když už máme to výročí vzniku ČSR). Je to hlavně proto, že jsem vůči české tvorbě hodně zaujatá. Přijde mi, že je to poslední dobou pouze samá trapná komedie nebo filmy o naší minulosti, které se stále točí dokola. Je ale i pár výjimek, které jsem si hodně oblíbila, a přesně ty vám dneska ukážu :)



Já, Olga Hepnarová
Nemůžu začít ničím jiným než právě Olgou Hepnarovou. Tomuto filmu jsem úplně propadla a samozřejmě jsem si musela přečíst i knihu, o které jsem vám už taky psala. Ve filmu naprosto exceluje nejenom polská herečka, představitelka Olgy, ale také Klára Melíšková, která ztvárnila Olžinu matku. Rozhodně doporučuju si pustit rozhovor, který s ní vedla Daniela Drtinová na DVTV. Jelikož jsem o tématu poslední popravné ženy na území ČR nakecala už opravdu hodně, řeknu vám teďka jen jedno: PODÍVEJTE SE NA TO!

Zdroj: http://www.filmarena.cz/obrazky/film_22247_1.jpg

Kráva
Tenhle film jsem viděla v pubertě, když jsme si dělaly s kamarádkou dámskou jízdu. Byly jsme samy doma a místo, abychom se tam tajně opíjely, tak jsme do noci čuměly právě na tenhle film. Celou dobu jsme ani nedutaly a potom šly beze slov spát. Mám pocit, že do té doby jsem nic podobného neviděla. V podstatě film popisuje pouze život na začátku 20. století, ale za to se vším všudy.
Ona vlastně veškerá tvorba pana Kachyni stojí za to. Třeba Městem chodí Mikuláš. Toho jsem viděla teprve loni a Sestřičky se staly mým oblíbeným filmem hned na poprvé. Hlavně ten Ondra Vetchej že jo, achjo :D Dále doporučuji: Setkání v červenci, Vlak dětství a naděje, Kočár do Vídně. Ještě mám ale hodně rezerv (nechápu, že jsem nikdy neviděla Ucho?!?), takže jsem si dala takový minipředsevzetí na dlouhé zimní večery a to podívat se na všechny jeho filmy.

Zdroj: http://www.musicrecords.cz/upload/catalogue/image/original//big/film1460815891718854589.jpg




Cesta z města
Vorla lidi buď milujou, nebo ho nenáviděj. Přijde mi, že snad ani není nic mezi a ani se nedivim, jelikož jeho tvorba je natolik specifická, že by to snad ani nešlo. Já na jeho filmech miluju hlavně ten jeho humor a v případě Cesty z města i to, že film byl točenej na Manětínsku, kde jsme strávila hodně krásných chvil jako malá. Miluju jeho zájem o přírodu a i to, že dává šanci nehercům. O filmu se můžete více dozvědět z dokumentu Z města cesta. Když vyšlo pokračování a to Cesta do lesa, tak jsem skákala dva metry vysoko. Z Gymplu umím snad všechny hlášky nazpaměť a ve Vejšce natolik vynikala Zuzana Bydžovská a Jirka Mádl, že ten film snad ani nejde nemít rád. A ten soundtrack? Prostě paráda!


Zdroj: http://img.fdb.cz/dvdobaly/8/8ced460fc059cde529fb38534f48dee9s.jpg

Pouta
Znáte Ondřeje Malého? Já jsem na něho hrozně hrdá, nejenom proto, že se jedná o herce hradeckého Klicperova divadla, ale také proto, že je to výborný herec a v posledních letech ho začli konečně víc obsazovat do filmů. Ve filmu Pouta je to přímo pastva pro oči i duši pro fanoušky právě Ondry, který zde představuje Antonína, příslušníka tajné policie v totalitním Československu. Jedná se o jakousi českou verzi německých Životů těch druhých, které jen tak mimochodem také doporučuji. Popravdě jsem se celou dobu nemohla odtrhnout od obrazovky a to přitom nemám ráda české filmy o české minulosti (jak jsem taky psala hned na začátku tohodle článku). Tady ale nejde jen o popsání tehdejší doby, ale hlavně o geniální psychologii hlavní postavy Antonína. Za mě naprostá pecka.

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/program/porady/10215897121/foto/m_plakat.jpg?v2

Nevinnost
Zrovna nedávno tenhle film dávali v televizi, tak jsem si hnedka vzpomněla na to, jaké emoce ve mně vyvolal, když jsem ho viděla poprvé. Pojednává o velice kontroverzním tématu a to o zneužití mladé dívky jejím lékařem. Na pozadí vyšetřování se ale odehrává ještě další velice zajímavý příběh týkající se také hlavní postavy a to obviněného lékaře. Věřím, že se film hodně lidem nebude líbit a to z toho důvodu, že hlavní roli hraje Ondra Vetchý. Toho samozřejmě všichni znají jako klaďase a v poslední době hlavně jako představitele Jirky Luňáka z Okresního přeboru.Vetchý je prostě klaďas a nešahejte nám na něj! Prosím dejte tomuto filmu šanci. Vetchý je opravdu úžasný herec a tahle role mu fakt sedla.

Zdroj: http://25fps.cz/wp-content/uploads/2011/01/nevinnost1.jpg

Já jsem dneska přifrčela z wellnessu. Nejenom, že jsem si opravdu hodně odpočinula, ale díky tomu také už sepisuju i dalších pár článků a snad budu opět přispívat pravidelněji. Chystám článek o knižních novinkách, které jsem si pořídila v říjnu, o výlovu, který nás zítra s Kubou čeká a také ten slibovaný o Vánocích :)

Přeji vám krásný sváteční víkend!

Váš Andreják

úterý 18. října 2016

8 důvodů, proč miluju podzim

Pořád dokola vám tady na blogu píšu, jak jsem šťastná, že je konečně podzim, jak ho mám ráda a nemohla jsem se ho dočkat, ale napsala jsem vám vůbec, proč tomu tak je? Pravděpodobně asi ne :) Doufám, že se mezi vámi najde někdo, kdo to vidí stejně jako já. Někdo, komu léto absolutně nechybí, kdo je rád, že konečně není vedro a může se zachumlat do mega šály, někdo, kdo je nadšenej, že může pít hektolitry čaje a konečně to nevypadá blbě, jako když je venku třicet :D Kdyžtak mi dole nechte koment, ať vím, že v tom nejsem sama. Společně se pak můžeme rozjímat nad tou nádherou venku... no nic...
Co mě teda vlastně na tom podzimu tak fascinuje?


1) Všechno se najednou zklidní. Slyšíte to ticho všude kolem nás? Pofukuje vítr, šumí listy, příroda se připravuje na odpočinek. Díky tomu se zklidníme i my. Dny se zkracují, potřebujeme více odpočívat a rozjímat. A to je přesně to, na co čekám celý rok :)

2) Konečně se můžu nadechnout. Jelikož jsou poslední roky léta dost parná a bez dešťů, tak se opravdu hodně těším, až na podzim zaprší. Nejenom, že půda už vláhu opravdu potřebuje, ale i já už se potřebuju normálně nadechnout a nelapat po dechu v dusnu a rozpálených silnicích.



3) Začátek něčeho nového. Jak už jsem jednou psala, podzim je pro mě náhrada za Nový rok. Bylo to tak vždycky. Už od dob školní docházky bylo září začátkem, nepopsaným listem, startem do nového roku a já to tak stále dodržuji.

4) Čas se vrátí zpět tak, jak má být. Patřím mezi zastánce normálního nebo jestli chcete zimního času. Naštěstí netrpím na to, že když se posune hodina tam nebo zpět, tak nemůžu dva dny spát a podobně, ale ten náš normální čas je mi prostě sympatičtější.



5) Konečně mám plno času na všechno. Jakmile začne podzim, mám víc energie než v létě. Najednou můžu luxovat, uklízet, mejt nádobí a prát a nejsem po tom přejetá jak parním válcem. Navíc mám čas i na další koníčky, kterým se v létě nevěnuju, protože mám tak nějak špatný pocit, že jsem u toho doma (no díky bohu, že číst se dá kdekoliv a kdykoliv). V tomhle ohledu jsem asi dost ovliněná společností.


6) Nastává čas dušiček a příprav na vánoční období. Konečně ve velkém pálím svíčky, příští víkend se chystáme na hřbitov a pomalu a jistě si doma pouštím vánoční koledy. Těšení se na Vánoce a celé to adventní období plné příprav je pro mě to nejkrásnější. Chystám pro vás už i vánoční článek, protože se ani nenadějem a máme to tady :)

7) Procházky přírodou. Na podzim plno lidí odpadne, protože je pro ně venku moc "hnusně". Přitom je ale krásně, jenom není to šílený vedro. Naštěstí nás, co vyrazíme ven kdykoliv, je míň, takže lesy se najednou zázračně vylidní. Já se pak můžu v klidu kochat barevným listím a plodama, dělat krásný fotky a ještě u toho sbírat kaštany :D.



8) Móda je mnohem rozmanitější. Jsem majitelkou hafa čepic, šátků, šál a rukavic. Taky mám pěknou sbírku kabátů, svetrů, bund a ponč. Miluju vrstvení a teplejší sukně a šaty. Podzim je prostě ideální na kombinování věcí, které jsou jindy v roce nenositelné. Navíc není ještě taková zima, kdy je pak člověk otrávenej, že furt klepe kosu a musí chodit nabalenej jak pumpa. Prostě ideálka :)




Taky samozřejmě miluju pití čaje, válení se v posteli, pouštění draka a plno dalších podzimních činností. Kdybych ale měla psát o všem, byl by to článek dlouhej jako tejden a toho vás chci ušetřit. Přece jenom podobných článků už vyšlo letos fakt hodně :). Tak trochu doufám, že i vy, co podzim rádi nemáte, si nakonec nějaký ten světlý bod tohoto období najdete a vezmete ho na milost (stejně jako já léto :), protože podzim má úžasný potenciál, který je však třeba teprve objevit.

Krásné úterý vám všem.

Váš Andreják

pátek 14. října 2016

Autumn Book Wishlist 2016

Víte, co se blíží? Bude se to konat 17.-23.10. a jmenuje se to slevy OnaDnes. Pro mě to znamená jedinou slevu a to 20 % v knihkupectví Kanzelsberger. Při té příležitosti jsem se rozhodla vám ukázat svůj podzimní knižní wishlist. Všechny knihy si samozřejmě opět nekoupím, ale ráda bych jako vždy tak 2 až 3 domů donesla. No a jelikož se Vánoce pomalu ale jistě blížej, jsou tam i nějaké knihy právě se zimní tématikou, nebo aspoň se zimním názvem :D (johohoooo).
17.10. je už v pondělí, takže nebudeme dlouho otálet a jdeme rovnou na to:


Podivuhodné a krásné soužení Avy Lavender - splněno
Anotace: Rodina Rouxova má pošetilou lásku ve vínku, což nevěští nic dobrého pro její nejmladší členku, Avu Lavender. Ava – skoro ve všech ohledech normální dívka – se narodila s křídly. Ve snaze pochopit tuto svou zvláštnost a s rostoucí touhou zapadnout mezi své vrstevníky se šestnáctiletá Ava odváží do světa, naprosto nepřipravená na to, co ji může čekat, a naivní vůči zvráceným pohnutkám ostatních lidí. Lidí, jako je třeba zbožný Nathaniel Sorrows, který si Avu splete s andělem a jehož posedlost dívkou s křídly vygraduje v noci oslav letního slunovratu. Tu noc se nebe roztrhne, vzduchem se mezi poletujícím peřím řinou provazce vod a osud Avy i její rodiny nabírá na ničivé kadenci.

Zdroj: http://www.cooboo.cz/storage/images/800x600/3778.jpg

Město snících knih - splněno
Anotace: Když zemře kmotr mladého básníka Hildegunsta z Mýtotesu, nezanechá svému chráněnci o mnoho více než jeden manuskritpt. Ten ale je tak bezchybný, že Mýtotes neodolá a musí odhalit tajemství jeho původu. Stopa vede do Knížkova, města snících knih. Když do něj hrdina vstoupí, je to jakoby otevřel dveře gigantického knihkupectví. Jakmile se octne v drápech tohoto po knihách šílícího města, je stahován stále hlouběji do bludiště světa, ve kterém čtení ještě znamená nebezpečí, kde bezohlední lovci knih lační po bibliofilských pokladech, kde řádí knížáci a vládne tajemný král stínu. Walter Moers nás unáší do kouzelné říše literatury, kde čtení je posledním dobrodružstvím, kde knihy člověka nejen napínavě zabaví, ale dokáží také dohnat k šílenství nebo zabít.

Zdroj: http://www.databazeknih.cz/images_books/14_/141027/big_mesto-snicich-knih-yWf-141027.jpg

Pod sněhem
Anotace: Zdánlivě běžná situace: Tři sestry nasedají jednoho zimního dne do auta a vyrážejí k rodičům na oslavu narozenin svého otce. Blanka se dvěma dcerami, miminem a psem, Olina se synem a tabletem, Kristýna s kocovinou. V jednom autě se však spolu s nimi ocitají i jejich životní příběhy, vzpomínky na dětství, nenaplněné sny a frustrace a sedmimístné Volvo XC se tak už po několika kilometrech jízdy mění v napěchovaný papiňák, který každou chvíli hrozí výbuchem. A to ještě žádná ze sester netuší, že další drama je čeká v domě rodičů.

V rodinných vztazích a na první pohled obyčejných událostech dokáže Soukupová zachytit otisky spletitých osudů, dávných zážitků a frustrací s takovou bravurou, že před čtenářem vyvstávají jako jedinečná životní dramata. Autorčin typický způsob vyprávění s předstíranou ledabylostí a neokázale podtrhuje autenticitu příběhu a vtahuje do něj čtenáře natolik, že se sám stává jedním z pasažérů auta jedoucího na rodinnou oslavu.


Zdroj: https://obalky.kosmas.cz/ArticleCovers/202177_big.jpg

Smrtná zima 
Anotace: V imaginárním světě připomínajícím středověk žije v osadě uprostřed tajemných lesů patnáctiletá Emmeline. Puritánská komunita dodržuje přísná pravidla, která mají ochránit její členy před nebezpečím pocházejícím z okolních hvozdů. Emmeline ví, že vydat se mimo osadu je přísně zakázané, avšak stromy v lese jí cosi šeptají a táhnou ji na zapovězenou cestu. Když zůstane tady, čeká ji manželství, o které nestojí, a život vedle kluka, jehož nemůže mít. Ale venku? Malmaci číhá a zima se blíží...

Zdroj: http://www.databazeknih.cz/images_books/24_/248281/big_smrtna-zima-248281.jpg

Literární spolek Laury Sněžné
Anotace: Představte si Lynchův Twin Peaks zasazený do Finska. A představte si Dostojevského Zločin a trest, v němž Soňa Marmeladová zastřelí Raskolnikova. Zní to absurdně? Román, který vám dokáže, že i Skandinávie má svůj magický realismus, zavádí čtenáře do městečka Zaječín, kde se dějí divné věci nejen s lidmi, ale i s knihami.
Všechno začíná, když se mladá učitelka literatury Ella Milanová vrátí do svého rodiště a objeví tam zvláštní knižní svazek, který jí vyrazí dech. V místní knihovně se vydá po stopě záhadných událostí... a brzy narazí na uzavřené společenství literátů, založené oslavovanou Laurou Sněžnou, na pravidla podivné Hry a také na nadpřirozené úkazy. Podaří se jí odhalit, co se ve skutečnosti stalo s desátým členem literárního spolku, a rozplést pavučinu všeprostupující fikce?

Zdroj: https://obalky.kosmas.cz/ArticleCovers/202606_big.jpg

Hned v pondělí bych se ráda vypravila na lov, ale mám ten den zrovna dost nabouchanej schůzkama, tak nevim nevim, jestli ještě tohle někam namáčknu. Jinak zítra s Marge startujeme naše první společné čtení. Budeme číst tohle, tak se k nám klidně můžete přidat :) V pondělí mám pohovor na brigádu do Levných knih a do středy budu dovolenkovat, tak snad vám i něco sepíšu.

Zatím vám přeju krásný víkend!

Váš Andreják
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...