středa 11. října 2017

New In - knihy za srpen a září 2017

Máme tady půlku mýho nejoblíbenějšího měsíce, a tak je asi nejvyšší čas vám ukázat nahromaděnou nadílku knih pořízených v srpnu a září. Některé knížky jsem dostala, některé si koupila sama, některé mám spojené s určitým místem, některé jsem si dlouho přála, některé se ke mně dostaly úplnou náhodou. Každopádně se jich sešlo celkem dost, tak se pojďte mrknout se mnou, jakými příběhy se budu probírat.


Třetí přání - první a druhá kniha
Roberta Fulghuma mám docela ráda. Moje babička ale asi moc ne, protože právě po ní jsem podělila první dva díly Třetího přání. Na ní je to moc složitý, nezáživný příběh atd. atd. atd., prostě jí to nebavilo ani za mák. No a já se mám na co těšit, jsou to bichle jako kráva :D. A to by těch dílů nakonec mělo být pět!





Skryto v Paříži
Jakákoliv Paříž mi nesmí uniknout, takže i tahle knížka byla delší dobu na mém wishlistu. Když jsme se pak s Kubou v rámci Horolezeckého festivalu stavili v malém knihkupectví, které bylo zároveň i papírnictví, praštilo mě Skryto v Paříži do očí. Miluju tu obálku a nemůžu se dočkat příběhu :).




Probuzení Simona Spiera a Will Grayson, Will Grayson
Knihy z nakladatelství YOLI patří mezi moje oblíbené, takže si je postupně doplňuji. Momentálně jsem si nejvíc přála Simona Spiera a Willy Graysony, takže když jsem viděla akci v Neoluxoru na 1+1 zdarma, nemohla jsem odolat. Jenže ... mezitím jsem odjela na dovolenou do jižních Čech a nějak to vypustila. Zrovna když jsme seděli s Kubou na obědě v Českých Budějovicích, tak mi volala kamarádka, jestli o tý akci vím. No samozřejmě, že vím, ale jsem v ČB a netuším, jestli je tu někde prodejna Neoluxoru. Jaká to byla ale náhodička, že tohle knihkupectví v Budějovicích je a dokonce kousek od našeho hotelu! :D Tím pádem všechno dobře dopadlo, já mám knížky, co jsem chtěla a Kuba tím vyřešil dárek k svátku :D
Btw. Simon má naprosto fenomenální hodnocení, už se nemůžu dočkat, až se začtu!



Vánoční zázrak
A když jsem někde na dovolené, tak se snažím si odtamtud přivézt knihu, kterou si sama koupím. A když se blížej ty Vánoce, tak jsem si nemohla odpustit nějakou s adventní tématikou. A tak jsem si tentokrát z Jindřichova Hradce dovezla Vánoční zázrak. Už od jejího vydání ji mám na wishlistu a dokonce mě neodradily ani špatný recenze. Vánoce jsou prostě Vánoce.





Podivuhodné a krásné soužení Avy Lavender
Avu Lavender si přeju už od té doby, co jsem někde na netu zahlédla její překrásnou obálku. Myslím, že to byla láska na první pohled. Po přečtení pár recenzí o tom, že se jedná o velice zvláštní knihu, jsem se zamilovala znova. Fakt se strašně těším, až se na ni dostane řada (což bude asi tak během tří dní :D).




Letní dny a noci
Dárek z pravé lásky je moje oblíbená graficky vydařená knížka (a navíc o Vánocích!), takže když jsem se dozvěděla o její letní verzi, bylo rozhodnuto, že ji musím mít. Možná tím aspoň trochu vezmu na milost léto, které je jinak moje hodně neoblíbené roční období :D. Četl jste už někdo? Je to aspoň pořádná puberťácká nálož? :) Dejte vědět.



A já se jdu začíst do Panenky z kostí. Už dočítám posledních pár stránek, takže se jdu zabalit do peřin, uvařit si čaj a vrhnu se na to. Před chvílí jsem přiběhla z podvečerního focení a popravdě se nemůžu dočkat, až vám ty krásný fotky ukážu (nejradši bych vám je nacpala do tohodle článku, kam se vůbec nehoděj :D). Tak kdyžtak na viděnou na IG :)

Úžasnej středeční večer!

Váš Andreják

neděle 8. října 2017

Tour de jižní Čechy - Třeboň a okolí

Druhou zastávkou naší zářijové dovolené byla Třeboň. Město, kde nutně musíte ochutnat kapra, jít se podívat k rybníku, Schwarzenberské hrobce a nafotit si aspoň tisíckrát to překrásný náměstí. Nám se tohle všechno povedlo hned první den a k tomu jsme přidali i plno dalších zážitků a míst. A já vám to dneska všechno ukážu, tak jdeme rovnou na to..




3denní pobyt v Třeboni startujeme u Bílého koníčka. Pokud jste neviděli díl Ano, šéfe, kde hlavní roli hrál právě tento hotel s restaurací, tak vám to asi nic moc neřekne, ale pro nás to znamenalo, že tam se prostě musíme bezpodmínečně najíst. Tak díkybohu, že jsme si to vybrali hned první den, protože to bylo bohužel stále tak špatný jako za návštěvy Pohlreicha.


Aspoň, že jsme tam nebyli ubytovaný a nakonec vybrali jiný hotel na náměstí a to Zlatou hvězdu. Musím říct, že se mi tam spalo moc dobře, naprosto pohodlné postele a ty luxusní snídaně? Fakt doporučuju. Okna jsme měli na náměstí a díky tomu, že jsme tam byli už po sezóně, tak rozhodně nebyl slyšet ani žádný hluk z ulice.





Jak už jsem hned v úvodu zmiňovala, tak jsme první den proběhli ty nejdůležitější místa. Došli jsme k rybníku Svět a poté pokračovali do Domanína k Schwarzenberské hrobce, která mi teda naprosto učarovala. Dovnitř jsme se nedostali, protože bylo zrovna pondělí, ale i z venku to byl vážně zážitek. U rybníka cestou zpět jsme pak nafotili pár fotek a plánovali si, jak sem zajdeme na západ slunce. Já to asi ani nebudu zbytečně protahovat a rovnou vám vyklopim, že sunset jsme prožrali. Ano, je to tak, prošvihli jsme ho v restauraci přímo kousíček od Světu na naprosto hnusný večeři. Jídlo nestálo za nic, tak jsem si tam aspoň nafotila interiér.






Pivovar, kde vařej Regenta :)








Hrobka






A tady radši nejezte








Druhý den jsem měla svátek, tak jsme se ho rozhodli oslavit výletem po okolí. Nakonec jsme nasedli na vlak a vydali se do blízké Lužnice. Musím říct, že horší počasí jsme si snad ani nemohli vybrat, protože strašně fučelo, byla taky dost zima a modlili jsme se, aby nezačlo pršet. Tohle všechno se ale kolem oběda zlomilo, takže jsme nakonec sundávali bundy a pařili se na sluníčku :D. Trochu apríl :D.







Tyhle lístečky jsem měla na batohu až do včerejška :)

















žabička

ňuňu








Z pár kilometrové procházky se nakonec stala trochu túra, ale aspoň mi na památku zbylo hodně fotek. Kuba mi dělal super podzimní fotky s padajícím listím, při jejichž focení jsem se málem zmrzačila, došli jsme k největšímu rybníku ČR a to Rožmberku, viděli naprosto roztomilý malý žabičky a když už jsem pajdala z posledních sil, připravil si Kuba to nejvíc největší překvapení.

Úplnou náhodou jsme totiž došli do Záchranné stanice pro volně žijící zvířata přímo v Třeboni. I když jsem už měla hlad jak vlk, tak jsem pookřála a nakonec jsme tu strávili hodně dlouhou dobu. Nešlo prostě odolat. Kde jinde můžete být takhle blízko všem těm našim volně žijícím zvířátkům, aniž by před vámi utíkala? Kde jinde se můžete vyfotit na metr od malých Bambiů, nakrmit veverku z ruky a prohlídnout si obrovská káňata? I když to Kuba vůbec neplánoval, tak mi nakonec připravil ten nejkásnější dárek. Byl to pro mě neuvěřitelný zážitek. A vy, pokud se do Třeboně vydáte, tak se tu nezapomeňte taky stavit. Vstupné je dobrovolné.












Večer jsme se ještě vypravili na bowling, kde jsme nakonec byli celou dobu sami :D. Jelikož mě letos čeká firemní večírek právě na bowlingu, musím pořádně natrénovat. No, první hru se mi podařilo prohrát jen o 2 body, pak už mě Kuba začal pořádně drtit :D. I tak jsme si to fakt užili a celkem brzo zapadli do peřin, jelikož další den už nás čekal opět přesun do naší poslední destinace. Tou byl Jindřichův Hradec, ale to si necháme zase na příště :)














Na závěr si ještě dáme výčet toho, co jsme nestihli. Nepodívali jsme se na zámek, i když jsme ho měli doslova za barákem. Nepodívali jsme se ani do místního divadla, protože ho bohužel zrovna opravovali. Nenafotili jsme si východ slunce u rybníka, protože ten den, co jsme se tam vydali, bylo samozřejmě zataženo. Já jsem si ani nedala pořádnýho kapra, protože po tý zkušenosti z restaurace u rybníka jsem se už trochu bála :D. Ale nevadí, já věřím tomu, že se sem ještě určitě vrátíme!

Užijte si klidnou říjnovou neděli a zase brzy se těším na čtenou.

Váš Andreják
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...