pondělí 21. srpna 2017

🌞 Letošní léto ...

... je prostě peckový 🌞 🌤 🌥 🌦 🌄 🌅 🌇

I když dělám každoměsíční pravidelné shrnutí, tak pro léto nakonec musím udělat spešl vykecávací článek. A musím to stihnout ještě, než léto skončí - dokud jsem v tý eufórii :D. Hrozně se těším na podzim, to je taková moje klasika, ale i tak musím prostě přiznat, že ačkoliv léto fakt není moje oblíbený roční období, letos jsem si ho hodně užila (a ještě užívám :).




Každej má určitě ty svoje maličkosti, který pro něj dělaj léto létem. Pro mě to letos jsou hlavně následující:
  • Dlouhé a teplé večery - miluju, když vyrazím večer ven a nemusím s sebou táhnout dvě mikiny a bundu, miluju, když můžu celý večer sedět venku, koukat, jak zapadá slunce a být u toho jen v tričku, miluju ten letní večerní vánek, kterej nás sice trochu ochladí, ale nedrkotáme zubama :)
  • Procházky cestou domů po práci - miluju, když se město zpomalí, sluníčko už tolik nepere a já vypnu veškerý myšlenky, větrám hlavu a jdu tím letním městem, přírodou, kolem řeky a naprosto si to užívám. I když jsem kolikrát z práce fakt hodně unavená, tak tohle mě nabije víc jak tisíc redbullů.
  • Zmrzliny a ledové kafe - miluju zmrzlinu! Vždycky jsem hrozně ulítávala na točený, ale poslední dobou dávám šanci i kopečkový. Z výprav za ledovým kafem jsme si s kolegyní už udělaly tradici a já to fakt MILUJU. Tohle je věc, která mi po zbytek roku hodně chybí.
  • Žádný stresy v práci - každý rok mi léto většinou kazila práce. Když bylo pěkně, musela jsem trčet v kanclu přesčas, na dovolený jsme se museli domlouvat, pracovní týden byl prostě od pondělí do pátku a přes to nejel vlak. Letos mám konečně normální práci, kde se nemusím s ničím stresovat, směny si plánuju podle sebe, mám nepravidelnej režim a díky tomu si to fakt hodně užívám. Dneska jdu třeba do práce až ve 14:30 a večer mě čeká jedna z těch procházek, o který jsem psala o pár řádků výš! :)
  • Víkendové výlety - a právě díky práci si můžu plánovat prodloužené víkendy. Letos si je fakt užívám. Ve dvě v pátek letím z práce a vracím se tam až v pondělí zase ve dvě. Díky tomu jsme už byli třeba v Moravském krasu nebo na Králicku. I RfP jsem si užila naprosto v klidu bez řešení dovolené.
  • Hodně strávenýho času v přírodě - tenhle bod asi nejvíc vystihuje moje letošní prázdniny. Snažím se být venku co nejvíc to jde. Někdy si užívám to absolutní ticho nebo zvuky přírody, někdy nasadím sluchátka, někdy fotím, někdy vezmu Kubu s sebou a povídáme si, chodíme na houby a nebo se jen tak projít. A skoro furt se usmívám, protože mi to prostě jinak nedá :)
  • Normální počasí - tohle je taky hodně důležitej bod, protože upřímně kdyby byla ta šílená vedra, tak tenle článek asi ani nepíšu. Letos je to paráda - je jak teplo, tak chladněji, občas zaprší a každý si přijde na svý. Přesně takhle by mělo léto vypadat, tak snad si to příroda zapamatuje i na příští rok :)
... a hlavně taková ta klasická prázdninová pohoda - nikam nemusím spěchat, mám absolutně nepravidelný režim, takže nemám pocit, že chození práce je pro mě nějaká šílená povinnost, každý den je v podstatě úplně jiný a přesně to já na tom létě asi tak miluju :)

Letos si totiž přijdu jako kdybych se vrátila tak o 20 let zpět. Když jsem byla malá, trávila jsem taky skoro celý prázdniny venku po Čechách. Jezdila jsem na tábory, k babičce, na chalupu a furt byla venku v lese, na zahradě, na loukách.

A přesně takhle to mám i letos.

A je to úplně boží!




Léto pro mě ale bohužel taky znamená, že mnohem míň čtu a mám doma bordel jako v tanku :D. Snažím se s tím smířit už několik let, ale furt mi to nějak nejde. Musím holt přepnout na nějakej jinej režim, kde mi dojde, že jakmile začne být sychravo, tak na úklid a čtení bude času habaděj...





Prázdniny nám sice za 10 dní finišujou, ale léto by tu s námi mělo být ještě měsíc. Já se rozhodla si ho letos vychutnat do posledního dne, takže co mě ještě čeká?

  • Víkend v Brně s bývalou kolegyní
  • Výlet do Trutnova
  • Slavnosti královny Elišky
  • Dožínky





I tak ale už ve vzduchu cítím, jak se všechno kolem mě zpomaluje, jak se příroda chystá ke spánku, děti i rodiče na nový školní rok a mně od zaří začíná můj soukromý nový rok. Už jsem se o tom někdy někde zmiňovala, že silvestr ani Nový rok v lednu nijak extra neslavím, protože pro mě má větší význam konec léta a začátek těšení se na Vánoce.
A tak to nebude jinak ani letos. Ani si nedokážete představit, jak moc se na to těším.

Teď si ale pojďme užít ještě ten zbytek léta!

Dny plný dalších letních zážitků vám přeju.

Váš Andreják

sobota 19. srpna 2017

Hradecká V8

Dneska vám ukážu něco, čeho jsem se letos účastnila poprvé. Ač je to k nevíře, tak tzv. Ameriky na Stříbrňáku se konají letos už podesáté, a já až bydlím asi tak 300 metrů od místa konání, jsem se tam nikdy nevypravila. Tentokrát jsme ale dostali od Kubovýho taťky volňásky, takže jsme neváhali ani minutu a v přestávce mezi brutálním slejvákem jsme se tam na skok stavili mrknout.




Není to zrovna můj obor, takže to dneska budeme mít spíš obrázkové pokoukání, ale aspoň jsem se mohla pěkně oblíknout a mezi ta krásná auta zapadnout. Akce se koná celý víkend a vstup pro dospělé činí 180 Kč. Zrovna když jsme odcházeli, tak probíhala soutěž o to, které auto udělá největší hluk a musím říct, že randál a smrad to byl fakt slušnej :D. Večer bude ještě rockotéka a během dne vystupuje stylově Elvis Presley revival.









Doufám, že příští rok se tam podíváme znovu, protože letos jsem tam šla naprosto nepřipravena a bohužel nevyužila ani nabídky prodejců pin-up a rockabilly oblečení! Byli tam např. prodejci z Black Heart, kde normálně nakupuju, takže snad příště se poštěstí. Nakonec jsme tam strávili 2 hodiny, ale určitě se tam dá zabavit minimálně na celý den.














Teďka už znovu vyhlížíme déšť, takže jsem zapadla do peřin a sahám po knize. Zítra mě čeká pracovní dopoledne, tak se na to musím pořádně vyrelaxovat.

Krásný víkend, ať už ho máte slunečný nebo deštivý :)

Váš Andreják

neděle 13. srpna 2017

Jana


„Jojo,“ odpovídá nepřítomně Jana a už se vidí venku. Má pořádnou chuť dát si práska z cigarety. Je naprosto mimo duchem, protože ví, že dneska večer bude moct svou chuť konečně ukonejšit. Na její základní škole právě probíhá sportovní den, který ukončuje táborák a možnost přespání v budově školy. Jakmile se setmí, nemají učitelé přehled, dětí je moc a ty si dělají, co chtějí. Hlavně proto je asi tahle každoroční akce na pardubické základce tak oblíbená.

„Jak jojo? Ptám se v kolik to začíná,“ pokládá matka znovu svou otázku, už si zvykla, že jí dcera nevnímá.

„Já nevim, asi jako vždycky,“ znuděně odbývá Jana svou matku a najednou se ozývá zvonek. Holky ze třídy ji konečně vysvobozují z tohohle pekla přeplněného matčinými otázkami.

„Tak čau, přijdu asi zejtra někdy,“ loučí se Jana.

„Dobře Jani, ahoj a dávej na sebe pozor,“ křičí ještě matka za dcerou do výtahu, ale ten je už někde o dvě patra níž.



KONEČNĚ! Říká si Jana, když vylejzá na kamennou zídku krytou keři, která odděluje školu od největšího sídliště ve městě. V kapse nahmatává krabičku červených Peter a zapalovač, když v tu chvíli si všimne, že její místo je již obsazené jiným kuřákem. Jelikož se už setmělo, nedokáže rozpoznat, jestli je to někdo z jejích spolužáků, ale radši zůstává stát a dotyčnou osobu zkoumá z dálky. Je to nějaký muž, rozhodně ne 14letý spolužák, nezná ho, a tak se rozhodne, že si teda dneska zakouří trošku dál od svého místa, sedne si a zapálí si. Neznámý muž vypadá, jak když hledí na hvězdy, ale v tom by mu bránil panelák, který se tyčí kousek před nimi. Jana se snaží zaměřit, kam asi ten divnej chlap kouká. V tom, aniž by se muž jakkoliv ohlédnul na Janu, řekne:

„V osmém patře, v tom okně vlevo mě právě v mém vlastním bytě podvádí manželka s mým dobrým kamarádem.“

Jana se lekne, v první okamžik neví, jestli to vůbec bylo na ni, ale když zjistí, že nikdo jiný kolem není, tak se odváží a poposedne si k podváděnému muži.

„To je mi líto“, vypadne z ní nakonec a už odspoda odpočítává patra až nakonec narazí na osmičku. A opravdu, v bytě je rozsvíceno a právě si tam připíjejí dva lidé, poté se objímají a líbají… Pak už Jana odvrací zrak.

„A proč vy jste tady a nic s tím neděláte?“ ptá se Jana, i když jí po tom vlastně vůbec nic není, ale popravdě jí to zajímá.

„No, touhle dobou jsem jakože na služební cestě, už třetí den“, odpovídá muž, „měl jsem delší dobu podezření, tak jsem si vymyslel služebku, bydlím tady v hotelu kousek odsud a už třetí den po sobě se sem chodím dívat na to představení.“

Jana jenom nevěřícně kouká, přijde jí to jako z nějakého filmu.

„Nevím, co bych vlastně měl dělat. Co myslíš?“ ptá se Jany muž.

Jana je zaražená, opravdu neví, jak se řeší případy nevěry, vždyť je jí teprve čtrnáct, má za sebou první líbání a její nejdelší vztah trval asi týden v létě na táboře.

„Víte, já vůbec nevím, jak se tohle řeší,“ přiznává Jana a popotáhne si z cigarety, „ale asi byste měl něco udělat a nenechat to jen tak. To se na ně budete chodit koukat do konce života?“

Muž si taky potáhne a pokývá souhlasně hlavou:

„Máš pravdu, musím něco udělat, asi je oba zabiju.“ Odpoví ironicky muž a Jana vidí, že se i trochu pousměje.

V tom se ozvou hlasy Janiných spolužaček, jak ji volají:

„Janooooo, seš na kouřový?“

„Joo, jsem, už jdu, počkejte na mě,“ odpovídá jim Jana a začne se loučit s neznámým mužem:

„Musim jít, díky za společnost u cigára a přeju hodně štěstí, ať to nějak vyřešíte.“

„Děkuju děvče, měj se pěkně,“ loučí se i muž a ještě se na Janu usměje.





Jana se druhý den vrací domů až po obědě. Matka jí čeká ve dveřích:

„No Jani, kde seš? To nemůžeš napsat aspoň smsku? Jídlo máš na stole už hodinu.“

Jana si sedne ke stolu a než jí matka ohřeje už vychladlé jídlo v mikrovlnce, kouká nepřítomně z okna na domy v okolí. Na hodinách odbíjí druhá hodina odpolední a v rádiu začínají pravidelné zprávy:

„Včera v nočních hodinách došlo v blízkosti polabinské základní školy, která byla zrovna plná přespávajících dětí, k brutální vraždě dvou lidí, muže a ženy, a jedné sebevraždě. Podle předběžných informací šlo o milenecký pár, který načapal manžel. Ten oba mladé lidi pobodal nožem a poté se sám oběsil….“

Hlasatelka ještě pokračovala dál, ale to už Jany matka akorát sotva popadala dech, aby nakonec tichým hlasem řekla:

„Ježíšíkriste….“

Jana se jenom otočila na židli směrem k matce, objala ji kolem pasu a vyděšeně vykřikla: „Mami!“ a přitom, jak ji objímala, si pomyslela: tak přece jenom….
__________________________________________________________________________________

Váš Andreják

čtvrtek 10. srpna 2017

Várka z Levných knih XVIII.

Tak jsem se zas rozjela trochu víc, než bych měla.
Nedá se odolat.
Chápete, že nám teď do LK chodí strašně moc nových knížek třeba jen za 29 Kč/ks?
A tak nakupuju a nakupuju a dneska jsem si domů přinesla takovou haldu za pár korun. Přesněji za 321 Kč a ta halda čítá 9 knížek. Poslední dobou nám chodí čím dál více knížek z nakladatelství Jota a já se nestíhám divit (a radovat a nakupovat).



Klasiku jsem se rozhodla zastoupit opět poezií a novodobou prózou od Herty Müllerové. Trochu se děsim, že příští měsíc opět nedodržím pravidlo pěti knih, ale řekněte mi, vy byste snad za tu směšnou cenu odolali? :)


Lizucha
A začneme tím nejlevnějším, co jsem snad kdy v LK koupila (pokud nepočítám jednu knížku z odpisů). Lizucha je útlá knížečka od české autorky vyprávějící příběh Lídy trpící Alzheimerovou chorobou. Žije v domově důchodců a vracejí se jí myšlenky na mládí. Na cbdb.cz má velice pěkné hodnocení a já se těším, až se na tuhle knihu vrhnu.
Cena: 9 Kč 


Počátek
Počátek jsem musela minulý měsíc nechat odpočívat v šuplíku, ale naštěstí už nadešel jeho čas. Jedná se o něco na způsob sci-fi, fantasy, dystopie a hlavně YA. Má naprosto krásnou obálku a celkově knihy od Egmontu jsou tak nějak samy o sobě hodně specifické. Dalo by se říct, že jejich obálky jsou takové hodně hranaté, nebo jak to přesně popsat :D
Cena: 49 Kč


Danteho holka
A něco málo jsem si musela pořídit i od svých oblíbených kubulínů aneb sbírka se opět rozrůstá. V tomhle případě očekávám nějakou klasickou romanťárnu ideální na léto. Škoda, že na léto už mám ve frontě tolik knih, že si to asi budu muset nechat až na příští rok.
Cena: 49 Kč


Ve stínu černých ptáků
Tuhle knihu se super přebalem jsem si nakonec koupila až na doporučení kolegyň, kterým se moc líbila. Jedná se o duchařinu z 20. let minulého století s mladinkou hlavní hrdinkou a se super hodnocením. Pořád nějak nechápu, proč tolik pěkných knih skončilo za tak směšnou cenu v LK.
Cena: 19 Kč


Nížiny
Tohle bude hodně těžké čtení a absolutně netuším, kdy na něj bude ta správná doba. Autorka je nositelkou Nobelovy ceny za literaturu a v této své prvotině popisuje běs a hrůzu života v Rumunsku. Kniha je psaná velice stroze a v krátkých větách, takže jsem zvědavá, jak se mi to bude číst.
Cena: 39 Kč


Srdeční záležitost
Srdeční záležitost je kniha francouzské herečky, která podstoupila transplantaci srdce a popisuje svoji cestu za hledáním toho, komu její srdce původně patřilo. Zatím bohužel nemá moc hodnocení, takže je to takové půl na půl. Já jsem ale měla knížku vyhlídnutou už delší dobu kvůli obálce i tématu a když mi ji zlevnili na 29 Kč, tak jsem už neváhala a kupovala.
Cena: 29 Kč


Dům v nebi
Zato Dům v nebi má hodnocení habaděj a to ještě hodně dobré. Hlavním tématem je zde cestování (kvůli kterému jsem si knihu koupila) a únos. Jsem opravdu hodně zvědavá, jak se to všechno vyvine, protože dle recenzí to vypadá na hodně čtivý a napínavý příběh.
Cena: 39 Kč


Etta a Otto a Russel a James
Aneb jak se vydat na Road Trip v 82 letech :D. Až u týhle knihy jsem si všimla, že si poslední dobou vybírám buď hodně mladé hrdiny nebo naopak hodně staré. Hlavní hrdinka Etta touží aspoň jednou v životě vidět oceán, a tak se prostě jednou ráno sbalí a vyrazí. Doufám, že ta knížka bude stát za to, protože tu její obálku naprosto zbožňuju!
Cena: 29 Kč


Francouzská poezie nové doby
Jak tohle dopadne, to fakt netuším. Karel Čapek byl výborný prozaik, ale když se pustil do překladů poezie, stálo to prý za bačkoru. Jelikož já zrovna odborník na básně nejsem, tak to asi nedokážu ohodnotit, ale názor si na to ráda udělám.
Cena: 59 Kč


Záložky od Kubový ségry dělaj už parádu v knihovně, tak jsem si je vypůjčila i na fotky. Jsou fakt boží a už si je objednalo i pár mých kamarádek. Já mám nějakou čtecí krizi a popravdě se začínám hodně těšit na podzim, kdy je pro mě čtení ideální. Už se úplně vidím v posteli s čajem, knížkou a zapálenýma svíčkama.

Léto je ale taky super, takže já už vám asi popřeju pěkný víkend a jdu si ho ještě taky pořádně užít. Přece jenom už to máme za pár :)

Váš Andreják
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...